Sbírka středně dlouhých rozprav

6. Kdyby si mnich přál

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.

Tam Vznešený oslovil mnichy: „Mnichové!“ „Pane!“ odpověděli mu mniši. Vznešený pravil:

„Mniši, prodlévejte obdařeni ctností (sampanna-sílá), obdařeni pravidly života mnicha (sampanna-pátimokkhá), pod kontrolou pravidel života mnicha (pátimokkha-samvarasamvutá), v oblasti správného chování (áčáragočarasapanná), vidouce hrozbu (bhaja-dassávino) i v té nejmenší chybě (anumattésu vadždžésu). Cvičte se (samádája sikkhatha) podle pravidel cvičení (sikkhápadésu).

Kdyby si mnich přál:

(1) ‚Kéž bych byl pro své společníky v čistém životě drahý a milý, kéž bych byl jimi ctěn a uznáván,‘—nechť plní řádová pravidla (sílesvevassa paripúrakárí), je oddán vnitřnímu utišení mysli (adždžhattam čéto-samatham-anujutto), nezanedbává meditační pohroužení (anirákatadždžháno), je obdařen jasným viděním (vhledem) (vipassanája samannágato) a vyhledává prázdná místa (brúhetá suňňágáránam).

(2) ‚Kéž se mi dostává rouch, almužního jídla, přístřeší a léků pro případ nemoci,‘—nechť plní řádová pravidla, je oddán vnitřnímu utišení mysli, nezanedbává meditační pohroužení, je obdařen jasným viděním (vhledem) a vyhledává prázdná místa.

(3) ‚Kéž služby těch, jejichž rouch, almužního jídla, přístřeší a léků pro případ nemoci užívám, jim přinesou velké plody a velký užitek,‘ …

(4) ‚Kéž si na mně s oddanou myslí vzpomenou příbuzní a členové rodiny, kteří zemřeli a jsou po smrti, a nechť jim to přinese velké plody a velký užitek,‘ …

(5) ‚Kéž překonám libost a nelibost, kéž mně libost a nelibost nepřekonají, kéž přemohu libost a nelibost, kdykoli vyvstanou,‘ …

(6) ‚Kéž překonám strach a hrůzu, kéž mně strach a hrůza nepřekonají, kéž přemohu stach a hrůzu, kdykoli vyvstanou,‘ …

(7) ‚Kéž dosáhnu podle libosti, bez potíží a těžkosti, ona čtyři meditační pohroužení, která přináležejí k vyšší mysli a poskytují šťastné prodlévání zde a nyní,‘ …

(8) ‚Kéž dosáhnu svým tělem oněch klidných stavů osvobození, jež přesahují hmotu a jsou nehmotné, a prodlévám v nich,‘ …

(9) ‚Kéž se s úplným vyhlazením (prvních) tří pout stanu tím, kdo vstoupil do proudu, nemůže již upadnout do bědných stavů, má jistotu a směřuje k probuzení,‘ …

(10) ‚Kéž se s úplným vyhlazením (prvních) tří pout a s oslabením vášně, nenávisti a zaslepenosti stanu tím, kdo se jen jednou vrátí, už jen jednou se vrátí na tento svět a učiní konec strasti,‘ …

(11) ‚Kéž s úplným vyhlazením pěti nižších pout svévolně vyvstanu (v Čistých příbytcích), kde dosáhnu konečného odpoutání(parinibbájí) a již se nevrátím z onoho světa,‘ …

(12) ‚Kéž bych se těšil různým druhům nadobyčejných sil: z jednoho se stával mnohými a z mnohých jedním, objevoval se a mizel, bez potíží procházel zdí, hradbou či horou, jako by to byl vzduch, zanořoval se a vynořoval se ze země, jako by to byla voda, kráčel po vodě, aniž bych ji zčeřil, jako by to byla zem, cestoval vzduchem se zkříženýma nohama jako pták s křídly, hladil a dotýkal se rukou měsíce a slunce, tak velkých a mocných, vládl svým tělem až do oblatsi Brahmova světa,‘ …

(13) ‚Kéž bych svým božským sluchem, očištěným a přesahujícím lidský, slyšel oba druhy zvuků, božské i lidské, vzdálené i blízké,‘ …

(14) ‚Kéž bych poznával svou vlastní myslí mysli jiných bytostí, jiných jedinců: mysl s vášní jako mysl s vášní a mysl bez vášně jako mysl bez vášně, mysl s nenávistí jako mysl s nenávistí a mysl bez nenávisti jako mysl bez nenávisti, mysl se zaslepeností jako mysl se zaslepeností a mysl bez zaslepenosti jako mysl bez zaslepenosti, strnulou mysl jako strnulou mysl a rozptýlenou mysl jako rozptýlenou mysl, zmohutnělou mysl jako zmohutnělou mysl a nezmohutnělou mysl jako nezmohutnělou mysl, překonatelnou mysl jako překonatelnou mysl a nepřekonatelnou mysl jako nepřekonatelnou mysl, soustředěnou mysl jako soustředěnou mysl a nesoustředěnou mysl jako nesoustředěnou mysl, osvobozenou mysl jako osvobozenou mysl a neosvobozenou mysl jako neosvobozenou mysl,‘ …

(15) ‚Kéž bych si vybavil mnohé své dřívější pobyty (minulé životy)—jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: „Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde. Kéž bych si takto vybavil mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi,‘ …

(16) ‚Kéž bych svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, viděl, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznával, jak bytosti putují podle svých činů: ‚Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.‘ Kéž bych takto poznával, jak bytosti putují podle svých činů,‘ …

(17) ‚Kéž bych, díky vyhlazení zákalů, zde a nyní vstoupil do nezkaleného (anásavam) osvobození mysli (čéto-vimutti), osvobození porozuměním (moudrostí) (paňňá-vimutti), jež jsem uskutečnil svým vlastním přímým poznáním, a prodléval v něm,‘—nechť plní řádová pravidla, je oddán vnitřnímu utišení mysli, nezanedbává meditační pohroužení, je obdařen jasným viděním (vhledem) a vyhledává prázdná místa.

A právě vzhledem k tomu bylo řečeno: ‚Mniši, prodlévejte obdařeni ctností, obdařeni pravidly života mnicha, pod kontrolou pravidel života mnicha, v oblasti správného chování, vidouce hrozbu i v té nejmenší chybě. Cvičte se podle pravidel cvičení.‘“

Tak pravil Vznešený. Spokojení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.