„Je zde, bhikkhuové, nějaký člověk s povznešenou myslí. Když proniknu jeho mysl svou myslí, poznávám: ,Kdyby tento člověk zemřel v tomto okamžiku, skončil by v nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam.‘ A z jakého důvodu? Jelikož jeho mysl je povznešená. Je to právě kvůli povznešení mysli, že některé bytosti, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v blaženém stavu, v nebeském světě.“

„Poznávaje případ jedince s povznešenou myslí,
Probuzený vysvětluje smysl této věci v přítomnosti bhikkhuů:
Kdyby onen člověk zemřel v tomto okamžiku, tak znovu vyvstane v nebi,
jako kdyby byl uchopen a umístěn tam, jelikož jeho mysl je povznešená.
Je to kvůli povznešení mysli, že bytosti kráčí k blaženému stavu.“