Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval vSávatthí, vDžétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tehdy byl ctihodný Girimánanda stižen utrpením, těžkou nemocí. Ctihodný Ánanda tehdy přišel kVznešenému a potom, co se mu poklonil a usedl stranou, ho takto oslovil: „Ctihodný pane, ctihodný Girimánanda je stižen utrpením, těžkou nemocí. Bylo by dobré, ctihodný pane, kdyby šel Vznešený ze soucitu navštívit ctihodného Girimánandu.“

„Ánando, jestliže půjdeš za mnichem Girimánandou a vyložíš mu deset vnímání (dasa saňňá), je možné, že nemoc mnicha Girimánandy tím může být bezprostředně vyléčena. A jakých deset? (1.)Vnímání nestálosti (aniččasaňňá)

(2.)Vnímání „ne-já“ (anattasaňňá)

(3.)Vnímání [tělesné] nečistoty (asubhasaňňá)

(4.)Vnímání nebezpečí [vad] (adínavasaňňá)

(5.)Vnímání opuštění (pahánasaňňá)

(6.)Vnímání bezvášnivosti (virágasaňňá)

(7.)Vnímání ustání (nirodhasaňňá)

(8.)Vnímání nezaujatosti [nelibosti] vůči celému světu (sabbaloke anabhiratasaňňá)

(9.)Vnímání nestálosti všech formací (sabbasankhárésu aniččasaňňá)

(10.)Uvědomění nádechu a výdechu (ánápánasati)

(1.)A co je, Ánando, vnímání nestálosti?

Zde se, Ánando, mnich (bhikkhu) odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ‚Hmota [tělesnost] je nestálá [pomíjivá]. Pociťování je nestálé. Vnímání je nestálé. Formace jsou nestálé. Vědomí je nestálé.‘ Takto prodlévá, nazíraje nestálost těchto pěti skupin ulpívání [uchopování].

Tomu se, Ánando, říká vnímání nestálosti.(2.)A co je, Ánando, vnímání „ne-já“?

Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ‚Oko je „ne-já“, tvary jsou „ne-já“. Ucho je „ne-já“, zvuky jsou „ne-já“. Nos je „ne-já“, vůně jsou „ne-já“. Jazyk je „ne-já“, chutě jsou „ne-já“. Tělo je „ne-já“, [tělesné] doteky jsou „ne-já“. Mysl je „ne-já“, mentální jevy jsou „ne-já“.‘ Takto prodlévá, nazíraje „ne-já“ těchto vnitřních a vnějších [smyslových] oblastí.

Tomu se, Ánando, říká vnímání „ne-já“. (3.)A co je, Ánando, vnímání [tělesné] nečistoty?

Zde, Ánando, mnich uvažuje o tomto těle, od chodidel až ke konečkům vlasů a zpět, o tom, jak je obaleno kůží a je plné mnoha druhů nečistot, takto: ‚Vtomto těle jsou vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce,střeva, vnitřnosti, žaludek, výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, maz, sliny, sliz, kloubní maz a moč.‘ Takto prodlévá, nazíraje nečistotu vtomto těle.

Tomu se, Ánando, říká vnímání [tělesné] nečistoty. (4.)A co je, Ánando, vnímání nebezpečí?

Zde, Ánando, se mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ‚Toto tělo je zdrojem mnohých bolestí a mnohých nebezpečí, neboť vněm vznikají všechny druhy nemocí, kterým se říká nemoc oka, nemoc ucha, nemoc nosu, nemoc jazyka a nemoc těla, jako jsou: bolest hlavy, bolest zubů, bolest břicha, kašel, astma, nachlazení, pálení žáhy, horečka, ochablost, úplavice, kolika, cholera, lepra, mor, nežity, souchotiny, padoucnice, svědění, exém, neštovice, svrab, vředy, žloutenka, cukrovka, rakovina, fistule, postižení způsobené žlučí, postižení způsobené hlenem, postižení způsobené větrem, postižení způsobené konfliktem nálad, které vzniká změnou klimatu, nezvyklou činností, následkem násilí nebo následkem dříve vykonaných činů, a dále zima, horko, hlad, žízeň a vyměšování výkalů a moči.‘ Takto prodlévá, nazíraje nebezpečí vtomto těle.

Tomu se, Ánando, říká vnímání nebezpečí. (5.)A co je, Ánando, vnímání opuštění?

Zde, Ánando, mnich (1.)netoleruje myšlenky na smyslné požitky. Když vněm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (2.)Netoleruje myšlenky zlé vůle. Když vněm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (3.)Netoleruje myšlenky krutosti. Když vněm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (4.)Netoleruje zlé a neprospěšné stavy. Když vněm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je.

Tomu se, Ánando, říká vnímání opuštění. (6.)A co je, Ánando, vnímání bezvášnivosti?

Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ‚Toto je mír, toto je vznešenost, totiž utišení všech formací, opuštění veškerého vlastnictví, odstranění toužení, bezvášnivost, odpoutání (nibbána).‘

Tomu se, Ánando, říká vnímání bezvášnivosti. (7.)A co je, Ánando, vnímání ustání?

Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ‚Toto je mír, toto je vznešenost, totiž utišení všech formací, opuštění veškerého vlastnictví, odstranění toužení, ustání, odpoutání (nibbána).‘

Tomu se, Ánando, říká vnímání ustání. (8.)A co je, Ánando, vnímání nezaujatosti vůči celému světu?

Zde, Ánando, zanecháním všech zájmů a lpění, všech zaujetí, předsudků a sklonů vůči celému světu a neulpíváním, se mnich stane nezaujatým.

Tomu se, Ánando, říká vnímání nezaujatosti vůči celému světu. (9.)A co je, Ánando, vnímání nestálosti všech formací?

Zde, Ánando, je mnich zděšen, zhrozen a znechucen všemi formacemi.

Tomu se, Ánando, říká vnímání nestálosti všech formací. (10.)A co je, Ánando, uvědomění nádechu a výdechu?

Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku, usedne se zkříženýma nohama a vzpřímeným tělem a ustanoví uvědomění před sebou. Potom si uvědomuje nádech a uvědomuje si výdech.

1.tělo

(1.) Když nadechuje dlouze a vydechuje dlouze, tak ví: ‚nadechuji dlouze, vydechuji dlouze.‘ (‚dígham assasámí, ... passasámí‘)

(2.) Když nadechuje krátce a vydechuje krátce, tak ví: ‚nadechuji krátce, vydechuji krátce.‘ (‚rassam assasámí, ... passasámí‘)

(3.) ‚Zakoušeje celé tělo-budu nadechovat, zakoušeje celé tělo-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚sabbakájapatisamvédí assasissámí, ... passasissámí‘)

(4.) ‚Uklidňuje tělesné formace-budu nadechovat, uklidňuje tělesné formace-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚passambhajam kájasankháram ...‘)

2.pociťování

(5.) ‚Zakoušeje nadšení-budu nadechovat, zakoušeje nadšení-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚pítipatisamvédí ...‘)

(6.) ‚Zakoušeje blaženost-budu nadechovat, zakoušeje blaženost-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚sukhapatisamvédí ...‘)

(7.) ‚Zakoušeje mentální formace-budu nadechovat, zakoušeje mentální formace-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚čittasankhárapatisamvédí ...‘)

(8.) ‚Uklidňuje mentální formace-budu nadechovat, uklidňuje mentální formace-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚passambhajam čittasankháram ...‘)

3.mysl

(9.) ‚Zakoušeje mysl-budu nadechovat, zakoušeje mysl-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚čittapatisamvédí ...‘)

(10.) ‚Povznášeje mysl-budu nadechovat, povznášeje mysl-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚abhippappamódajam čittam ...‘)

(11.) ‚Soustřeďuje mysl-budu nadechovat, soustřeďuje mysl-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚samádaham čittam ...‘)

(12.) ‚Osvobozuje mysl-budu nadechovat, osvobozuje mysl-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚vimočajam čittam ...‘)

4.mentální jevy

(13.) ‚Nazíraje nestálost-budu nadechovat, nazíraje nestálost-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚aniččánupassí ...‘)

(14.) ‚Nazíraje bezvášnivost-budu nadechovat, nazíraje bezvášnivost-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚virágánupassí ...‘)

(15.) ‚Nazíraje ustání-budu nadechovat, nazíraje ustání-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚nirodhánupassí ...‘)

(16.) ‚Nazíraje zanechání-budu nadechovat, nazíraje zanechání-budu vydechovat‘: tak se cvičí. (‚patinissaggánupassí ...‘)

Tomu se, Ánando, říká uvědomění nádechu nádechu a výdechu. Ánando, jestliže půjdeš za mnichem Girimánandou a vyložíš mu těchto deset vnímání, je možné, že nemoc mnicha Girimánandy tím může být bezprostředně vyléčena.“

Potom ctihodný Ánanda, poučen Vznešeným o těchto deseti vnímáních, odešel za ctihodným Girimánandou a vyložil mu je. Jeho nemoc tím byla bezprostředně vyléčena. Ctihodný Girimánanda se tak uzdravil ze své nemoci.