V Sávatthí...

„Před svým probuzením, mniši, ještě jako neprobuzený bódhisatta, jsem si pomyslel:

‚Tento svět věru strádá—rodí se, stárne, umírá, mizí a znovu vyvstává. A přesto nezná žádný únik z této strasti, ze stárnutí a smrti. Kdy se asi ukáže nějaký únik z této strasti, ze stárnutí a smrti?‘

Tehdy jsem si, mniši, pomyslel: ‚Za přítomnosti čeho je tu stárnutí a smrt? Čím je podmíněno (paččajá) stárnutí a smrt?‘ A když jsem nad tím hluboce uvažoval (jónisó manasikárá), mniši, dospěl jsem k porozumění: ‚Je-li tu zrození, je tu stárnutí a smrt. Zrozením je podmíněno stárnutí a smrt.‘

Tehdy jsem si, mniši, pomyslel: ‚Za přítomnosti čeho je tu zrození... bytí... uchopování... toužení... pociťování... dotek... šest základen... jméno-a-hmota... vědomí... formace? Čím jsou podmíněny formace?‘ A když jsem nad tím hluboce uvažoval, mniši, dospěl jsem k porozumění: ‚Je-li tu nevědomost, jsou tu formace. Nevědomostí jsou podmíněny formace.‘

‚A tak, věru, s nevědomostí jako svou podmínkou jsou tu formace... Takový je vznik celého tohoto množství strasti.‘

‚Vznikání, vznikání (samudajo)‘—vyvstalo ve mně oko, poznání, porozumění, vědění a světlo o věcech dříve neslýchaných.

Tehdy jsem si, mniši, pomyslel: ‚Za nepřítomnosti čeho tu není stárnutí a smrt? S ustáním čeho ustává stárnutí a smrt?‘ A když jsem nad tím hluboce uvažoval, mniši, dospěl jsem k porozumění: ‚Není-li tu zrození, není tu stárnutí a smrt. S ustáním zrození ustává stárnutí a smrt.‘

Tehdy jsem si, mniši, pomyslel: ‚Za nepřítomnosti čeho tu není zrození... bytí... uchopování... toužení... pociťování... dotek... šest základen... jméno-a-hmota... vědomí... formace? S ustáním čeho ustávají formace?‘ A když jsem nad tím hluboce uvažoval, mniši, dospěl jsem k porozumění: ‚Není-li tu nevědomost, nejsou tu formace. S ustáním nevědomosti ustávají formace.‘

‚A tak, věru, s úplným vymizením a ustáním nevědomosti ustávají formace... Takové je ustání celého tohoto množství strasti.‘

‚Ustání, ustání (nirodho)‘—vyvstalo ve mně oko (čakkhum udapádi), poznání (ňánam), porozumění (paňňá), vědění (vidždžá) a světlo (áloko) o věcech dříve neslýchaných (pubbe ananussutésu dhammésu).“