Saṁyutta Nikāya
12.45. Ňátika
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval V Ňátice, v Cihlovém domě.
Tehdy, v soukromí a o samotě, Vznešený pronesl tuto řeč o Dhammě:
„V závislosti na oku a tvarech vyvstává zrakové vědomí...
V závislosti na uchu a zvucích vyvstává sluchové vědomí...
V závislosti na nosu a vůních vyvstává čichové vědomí...
V závislosti na jazyku a chutích vyvstává chuťové vědomí...
V závislosti na těle a dotycích vyvstává tělesné vědomí...
V závislosti na mysli a představách vyvstává mentální vědomí, setkání těchto tří je dotek.
S dotekem jako svou podmínkou je tu pociťování.
S pociťováním jako svou podmínkou, toužení.
S toužením jako svou podmínkou, uchopování.
S uchopováním jako svou podmínkou, bytí.
S bytím jako svou podmínkou, zrození.
Se zrozením jako svou podmínkou vyvstává stárnutí a smrt, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství.
Takový je vznik celého tohoto množství strasti.
V závislosti na oku a tvarech vyvstává zrakové vědomí...
V závislosti na uchu a zvucích vyvstává sluchové vědomí...
V závislosti na nosu a vůních vyvstává čichové vědomí...
V závislosti na jazyku a chutích vyvstává chuťové vědomí...
V závislosti na těle a dotycích vyvstává tělesné vědomí...
V závislosti na mysli a představách vyvstává mentální vědomí, setkání těchto tří je dotek.
S dotekem jako svou podmínkou je tu pociťování.
S pociťováním jako svou podmínkou, toužení.
Ale s úplným vymizením a ustáním tohoto toužení ustává uchopování.
S ustáním uchopování ustává bytí.
S ustáním bytí ustává zrození.
S ustáním zrození ustává stárnutí a smrt, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství.
Takové je ustání celého tohoto množství strasti.“
V tu chvíli stál poblíž jistý mnich a naslouchal Vznešenému. Vznešený toho mnicha uviděl, jak tam stojí a naslouchá. Když ho spatřil, obrátil se na něj:
„Slyšel jsi, mnichu, tuto řeč o Dhammě?“—„Ano, pane.“
„Zapamatuj si, mnichu, tuto řeč o Dhammě. Nauč se, mnichu, tuto řeč o Dhammě. Tato řeč o Dhammě, mnichu, je totiž prospěšná a je základem svatého života.“