Saṁyutta Nikāya

12.39. Záměr 2.

V Sávatthí...

„Co člověk zamýšlí, mniši, čím se zabývá a u čeho prodlévá, to se stává oporou pro ustavení vědomí. Je-li zde opora, dochází k zakotvení vědomí.

S takto zakotveným a vzrostlým vědomím se objevuje jméno-a-hmota (mentalita a tělesnost).

S jménem-a-hmotou jako svou podmínkou je tu šest základen.

S šesti základnami jako svou podmínkou, dotek.

S dotekem jako svou podmínkou, pociťování.

S pociťováním jako svou podmínkou, toužení.

S toužením jako svou podmínkou, uchopování.

S uchopováním jako svou podmínkou, bytí.

S bytím jako svou podmínkou, zrození.

Se zrozením jako svou podmínkou vyvstává stárnutí a smrt, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství.

Takový je vznik celého tohoto množství strasti.

I když, mniši, člověk nic nezamýšlí, ničím se nezabývá, ale (stále) u něčeho prodlévá, stává se to oporou pro ustavení vědomí. Je-li zde opora, dochází k zakotvení vědomí. S takto zakotveným a vzrostlým vědomím se objevuje jméno-a-hmota.

S jménem-a-hmotou jako svou podmínkou je tu šest základen.

S šesti základnami jako svou podmínkou, dotek.

S dotekem jako svou podmínkou, pociťování.

S pociťováním jako svou podmínkou, toužení.

S toužením jako svou podmínkou, uchopování.

S uchopováním jako svou podmínkou, bytí.

S bytím jako svou podmínkou, zrození.

Se zrozením jako svou podmínkou vyvstává stárnutí a smrt, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství.

Takový je vznik celého tohoto množství strasti.

Když však, mniši, člověk ani nic nezamýšlí, ani se ničím nezabývá, ani u ničeho neprodlévá, nestává se to oporou pro ustavení vědomí. Není-li tu opora, nedochází k zakotvení vědomí. S takto nezakotveným a nevzrostlým vědomím se neobjevuje jméno-a-hmota.

S ustáním jména-a-hmoty ustává šest základen.

S ustáním šesti základen ustává dotek.

S ustáním doteku ustává pociťování.

S ustáním pociťování ustává toužení.

S ustáním toužení ustává uchopování.

S ustáním uchopování ustává bytí.

S ustáním bytí ustává zrození.

S ustáním zrození ustává stárnutí a smrt, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství.

Takové je ustání celého tohoto množství strasti.“