Khuddaka Nikāya
Buddhova rčení
Čtvrtá kapitola
112. Svět
Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem slyšela:
„Tento svět, mniši, Tathágata dokonale pochopil, od světa je Tathágata odpoután. Vznikání světa Tathágata dokonale pochopil, vznikání světa Tathágata opustil. Ustání světa Tathágata dokonale pochopil, ustání světa Tathágata uskutečnil. Cestu vedoucí k ustání světa Tathágata dokonale pochopil, cestu vedoucí k ustání světa Tathágata rozvinul.
Cokoli v tomto světě s jeho Bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho bohy a lidmi, je viděno, slyšeno, zakoušeno, poznáváno, dosahováno, vyhledáváno a nalézáno touto myslí, to Tathágata dokonale pochopil. A tak je nazýván Tathágatou (takto jdoucím).
Od noci, kdy Tathágata zcela procitl k dokonalému probuzení, až do noci, kdy Tathágata dosáhne úplného odpoutání beze zbytku, cokoli Tathágata řekne, promluví či vyloží, zůstává právě takový a ne jiný. A tak je nazýván Tathágatou. Jak Tathágata mluví, tak koná, jak koná, tak mluví. A tak je nazýván Tathágatou. V tomto světě s jeho Bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho bohy a lidmi, je Tathágata nepřemožitelným přemožitelem, vševidoucím a vševědoucím vládcem. A tak je nazýván Tathágatou.“
Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:
„Přímo poznávaje celý svět tak, jak skutečně je,
od celého světa odpoután, je v celém světě neporovnatelný.
Mudrc osvobozený od všech pout, když všechno přemohl,
dosáhl nejvyššího míru—odpoutání oproštěného od strachu.
Je probuzený, oproštěný od zákalů, bez trápení, odetnul pochybnosti,
dosáhl ukončení všech činů a je osvobozen odstraněním přivlastňování.
Je vznešený, probuzený, lev, nepřekonatelný,
v tomto světě s jeho Bohy roztáčí kolo Brahmy (kolo Dhammy).
Bohové a lidé, kteří se obrací k Probuzenému jako k útočišti,
se shromažďují, aby vzdali úctu tomuto velkému člověku, zcela dospělému:
‚Je zkrocený, nejlepší mezi zkrocenými. Je mírný (utišený), zřecem mezi mírnými.
Je osvobozený, nejvyšší mezi osvobozenými. Je ten, kdo překročil (na druhý břeh), nejpřednější mezi těmi, kdo překročili.‘
Takto vzdávají úctu velkému člověku, zcela dospělému.
V tomto světě s jeho Bohy není jedinec, který by se mu vyrovnal.“
Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.